Děti by měly učit nás

Při té naší všemožné snaze být dětem autoritou a pořád je poučovat a tvořit k obrazu svému nám uniká jeden podstatný detail. Tím detailem mám na mysli, že děti by mohly spíše v lecčems vyučovat nás dospělé.

Odmítáme si něco takového vůbec připustit, ale je tomu opravdu tak. Myslíme si, že moudrým se člověk stává až zkušenostmi, ale spoustu věcí už máme v sobě. Jsou věci, které máme v sobě od malička. Postupem času se nám však ztratí z dohledu pod nánosem balastu, který na nás sype okolí: Musíš, nesmíš, zakázané, nevhodné a podobně.

 

V čem nás mohou děti učit

Přítomný okamžik

Všimli jste si, že děti moc nemyslí na to, co bude zítra? Prostě se jen aktuálně věnují tady a teď tomu, co je baví.

Pohlcení

Často rodiče na děti zvyšují hlas, když po nich něco chtějí, protože je děti nevnímají. Jsou tak pohlceny tím, co dělají, že to vypadá, jako by byly mimo sebe. Je to stav, kdy přestaneme vnímat čas i okolí.

Možná znáte sami tu situaci, kdy jste si řekli: “Jejda, to už je hodin. Budu muset běžet.“

Smích

Děti se prý smějí asi 400krát za den, zatímco dospělí se smějí v průměru jen 15krát za den. Kde nastala ta zásadní změna, že všechno bereme nesmírně vážně a zapomínáme se životem bavit? Naordinujte si smích 500krát denně! J.

Radost z maličkostí

Dokáží se radovat z naprostých maličkostí, jako je skákání do louží nebo třeba z ptáčka sedícího na zábradlí.

Postupem času se to pro nás stane běžné a přestaneme se z toho radovat. Není to škoda?

Představivost

Dokáží si představit neuvěřitelné věci a cesta na nákup pro ně může být dobrodružstvím ve kterém se utkávají víly a elfové. Doma staví bunkry a úkryty ve kterých dokáží vydržet celé hodiny. Děti neznají hranice, díky představivosti mohou dosáhnout čehokoliv narozdíl od nás dospělých.

Nic není tak horké, jak to vypadá

Někdy ale děti něco rozhněvá, naštve nebo rozpláče. Všimli jste, že hněv často trvá jen malou chvíli? Po chvíli dítě zase běhá a skotačí. Zato my dospělí dokážeme být naštvaní celou věčnost – hodiny, dny a někdo dokonce roky.

Tím, že jsme na někoho naštvaní, ale trestáme jen sami sebe. Dotyčný často ani neví, že jsme na něj naštvaní. Naučit se odpouštět je jednou z nejtěžších, ale zároveň nejdůležitějších věcí pro náš život.

 

Zkusme se od dětí alespoň v něčem přiučit a třeba se nám bude žít o fous lépe :). Často jde pouze o malou změnu, která může mít zásadní vliv na náš život, resp. štěstí :).

Petr, fabay.cz

Autor blogu: Petr Havránek

Rád lidi inspiruji a motivuji každý den, a proto si můžete nechat posílat: Transformační citáty

Další příspěvek
Leave a comment

2 Comments

  1. Iv.

     /  23.3.2013

    Máte velkou pravdu! Dospělí jsou moc „překombinovaní“ :-)) V jednoduchosti je krása ….. :-))

    Odpovědět
  2. Zdenka

     /  28.3.2013

    Mam rada humor rada sa tesim z malickosti mam rada pravdu a pohodu, ale su ludia ktori si myslia ze som moc decka,no ja si to nemyslim pretoze nepotrebujem aby ma niekto vodil za ruku, citim sa tak dobre.Mam 62 rokou a mam pocit ze mládnem.

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


osm × sedm =

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>