Recenze knihy
Osobně musím říct, že jsem se na první knížku Tomáše Hajzlera hodně těšil, protože na jeho blogu čtu téměř každý článek. Kniha je složena ze tří základních kapitol. Osobně jsem si je pojmenoval takto:
Autorova životní cesta
Školní a firemní SYSTÉM
Jak si vytvořit práci podle vlastních představ
Autorova životní cesta
Tomáš si v životě stejně jako většina z nás prošel strastiplnou cestou plnou překážek a ponaučení. Jedním z jeho zlomových bodů v životě byla paní učitelka Kopřivová na základní škole, která mu řekla, cituji: „Hajzler, na to zapomeň. Ty na střední školu nemáš.“ Vybičovalo ho to nejenom k úspěšnému dokončení střední školy, ale také k dokončení dvou vysokých a dosažení titulu MBA.
Jenže jakýkoliv titul nám šťastný život nezaručí. Někdy nás to naopak může svazovat. Možná s titulem máme větší šanci získat vyšší pozici ve velké firmě, ale je to cesta k našemu štěstí?
Honba za diplomy a papíry je jednou velkou iluzí. Papír nikomu nic nezaručuje, a pokud ho nemáme, neznamená to, že nemůžeme dělat věci, které nás baví.
Mezi dosažením všech titulů si Tomáš ještě stihl projít pracovním krysím závodem a uhnat si syndrom vyhoření. To byl další zlom v jeho životě, kdy si řekl dost a začal přemýšlet nad věcmi s nadhledem.
Školní a firemní SYSTÉM
Kniha nám dále ukazuje, jakým způsobem školský a posléze pracovní systém funguje.
Není tu od toho, aby vychovával svobodně přemýšlející a uvažující bytosti. Vychovává poslušné ovčánky, které učí „správnému“ chování postaveném na hierarchii, soutěžení a hodnocení. Tím se do jisté míry odbourává samostatná myslící bytost. Ve škole se mimo jiné naučíme, že úkoly nám někdo dává a za chyby jsme „po zásluze“ potrestáni. Chyba je přece něco nepatřičného, že?
Školní roky utečou jako voda. Vše se ale přenáší i do našeho „produktivního“ věku, a my se naučíme, že to takto to funguje i v práci. Úkoly dostáváme od nadřízeného, máme půlhodinovou pauzu na oběd přesně ve dvanáct, a běda nám kdybychom si v práci vyřídili soukromý hovor. To by nás čekal trest.
Je málo zaměstnavatelů, kteří namísto hlídání ovčanů budují vztahy založené na vzájemné důvěře a místo hierarchie, volí raději rovnost a respekt. Proto je nutné přemýšlet nad tím, jak věci okolo fungují, a nenechat si něco diktovat zvenčí.
Jenže na přemýšlení většina lidí nemá čas, protože přece musí pracovat, a tak spousta lidí okolo běží závod, kde hlavním motivem je vydělat peníze místo hledání svého poslání či vášně.
Jak si vytvořit práci podle vlastních představ
Třetí kapitola se věnuje z větší části tomu, jak se vyhnout krysímu závodu. Nejlepší cestou jak se mu vyhnout je vůbec se ho nezúčastňovat a místo hledání teplého místa v korporacích si raději místo vytvořit. Jedině tak si ho můžeme ušít na míru, protože hledání ideálního zaměstnání, které nám bude perfektně vyhovovat, se dá opravdu přirovnat k hledání jehly v kupce sena.
O autorovi
Tomáš Hajzler je jeden z lidí, který svou kariéru naštěstí brzy přepálil a díky tomu začal o světě (ne)fungujícím okolo více přemýšlet. Není jednoduché vyrůst v iluzi perfektně fungujícího systému, a uvědomit si, že „pravda“ je trochu někde jinde.
Za to Tomášovi patří i můj díky, protože je mým inspirátorem a často se vracím na jeho blog pro podnětné postřehy.
Shrnutí
Knížka rozhodně splnila mé očekávání. Byla velice přínosná, protože jsem si některé věci, které jsem už znal, ujasnil a utříbil. Lidem, kteří chtějí vědět, jak systém v dnešní společnosti funguje a jak se s tím vypořádat ji opravdu doporučuji.
Knížku si můžete zakoupit přímo na svobodavpraci.cz.
Autor blogu: Petr Havránek
Rád lidi inspiruji a motivuji každý den, a proto si můžete nechat posílat: Transformační citáty